Omezení podnikatelských rizik

Podnikání i pouhé vlastnictví majetku znamená ochotu podstupovat mnohá rizika v oblasti právní, daňové, informační, personální a mnoha dalších. Obecně platí, že rizika není možné zcela eliminovat. Musíme hledat cestu, jak za přiměřených nákladů maximalizovat ochranu před hrozbami.

Při důkladném zvažování vždy objevíme řadu dalších problematických situací, na něž se můžeme připravit. Má to ale smysl? Při rozhodování do jakých opatření investovat čas a peníze je zásadní správná identifikace rizik a následné nastavení odpovídajících ochranných mechanismů. Účinným nástrojem ochrany jsou mezinárodní korporátní struktury odpovídající konkrétním potřebám podnikatele.

Identifikace rizik

Prvním krokem k úspěšnému řízení rizik je jejich identifikace a pokus o reálné zhodnocení dopadů. Analýzu rizik je třeba činit v dlouhodobějším horizontu a zvážit při ní další rozvoj podnikání, vlastnických nebo rodinných vztahů.

Poté dělíme rizika na ta, která můžeme ovlivnit (toky informací, kompetence zaměstnanců) a na hrozby, nad nimiž kontrolu nemáme (právní prostředí země, kurzy měn, vývoj podnikatelského odvětví). Kontrolovatelná rizika řídíme a dopady nekontrolovatelných minimalizujeme, přizpůsobujeme se.

Značné množství rizik nelze dopředu ani identifikovat, už vůbec ne řídit nebo eliminovat. Je proto třeba nejen připravit se na konkrétní situace, ale také podřídit své jednání obecně platným zásadám právní ochrany majetku a nevystavovat svoji osobu a majetek zbytečným hrozbám.

Vždy platí, že předem dobře zvolená ochrana před podnikatelskými riziky znamená do budoucna značnou úsporu nákladů i času.

Jaká rizika řešit?

Každé podnikání přináší specifické situace a není výhodné hledat jediné univerzální řešení. Po nezbytné identifikaci rizik přichází vyhodnocení a rozhodnutí, která rizika a jak intenzivně řešit. Pro základní orientaci je vhodné pokusit se vyčíslit, jaká škoda může při krizové situaci vzniknout a jak pravděpodobné je, že daný problém nastane.

Při hledání cesty, jak rizika eliminovat, většinou nelze nalézt stoprocentně funkční odpověď, navíc platnou po několik let. V dnešní turbulentní době, kdy změnami procházejí nejen české zákony, ale také předpisy zemí OECD bychom takovouto jistotu hledali marně. Jedinou správnou odpovědí je neocitnout se v zafixované pozici bez možnosti dalšího manévrování.

Řešení nejobvyklejších podnikatelských rizik

Přístup je v mnoha ohledech podobný nastavení silné právní ochrany majetku. Klíčovým postupem je diverzifikace, nejlépe prostřednictvím mezinárodních korporátních struktur. Ty umožňují některé hrozby eliminovat vhodným vnitřním nastavením a dalším se vyhnout prostřednictvím výhodněji nastaveného právního a daňového systému.

Ovlivnitelná rizika

Řadu potencionálně problematických situací si vytváří každý vlastník svým přístupem. Mezi nejčastější prohřešky patří přílišná důvěra v podřízené a málo obezřetné nakládání s firemními informacemi.

Informační toky

Ať už se informace dostanou do nepovolaných rukou neúmyslně nebo záměrně, škoda způsobena vlastníkovi není na rozdíl od zaměstnanců limitována čtyřapůlnásobkem měsíčního platu. V praxi jediným funkčním způsobem předcházení úniku informací je minimalizace jejich dostupnosti. Uvnitř firmy toky informací nastavuje vlastník a obecně by se vždy měl snažit, aby stoprocentní přehled měl pouze on sám. Jednotliví manažeři pak mají mít přehled pouze o oblastech, které potřebují k výkonu své práce.

Složitější je řízení informací z veřejně dostupných zdrojů jako Obchodní rejstřík nebo Sbírka listin. Firmy mají povinnost informace zveřejňovat dle zákona a porušením povinností se vystavují sankcím. V řadě zahraničních jurisdikcí není informační povinnost tak rozsáhlá nebo jsou data alespoň dostupná za poplatek. Omezením dat z veřejně dostupných zdrojů klesá riziko precizního pokusu o nepřátelské převzetí společnosti, protože útočník nemá jasnou představu, proti jaké skupině firem bojuje. Díky síle zahraničního vlastníka je vyšší šance na odražení šikanózních insolvenčních návrhů a dalších praktik využívajících zákonné mantinely tvrdého konkurenčního boje.

Specifickou roli sehrávají dostupné a povinně zveřejňované informace v oblasti transakcí. Při změně vlastnických poměrů, obchodu mezi spřízněnými osobami a v mnoha dalších situacích nelze brát v potaz pouze vlastní cíle, ale také zákonné mantinely. V českém prostředí musí transakce splňovat množství náležitostí. Jde například o dodržování převodních cen u transakcí mezi spřízněnými osobami, ocenění majetku a zajištění znaleckých posudků při prodeji podílů a mnoho dalších. V mnoha jurisdikcích podnikatel disponuje podstatně vyšší mírou svobody a může své kroky plánovat svobodněji.

Externí rizika

Velkou část rizik nelze vlastními silami ovlivnit a nezbývá než hledat cesty, jak se jim vyhnout. Do této sféry patří především prostředí definované státem (zejména právní a daňové), ale také nečekané výkyvy trhu, měnových kurzů a další situace zcela mimo kontrolu podnikatele či vlastníka.

Další rizika pro podnikání a ochranu majetku představují volatilita finančních trhů, nekontrolovaná monetární expanze a nedostatečná právní ochrana firemního i soukromého majetku.

Právní nejistota

Podnikatelské prostředí Česka, Slovenska, Polska i dalších evropských zemí je v posledních letech ovlivňováno nenápadnými, ale o to podstatnějšími změnami. Právní předpisy jsou nestabilní, dochází k častým a nekoncepčním změnám zákonů na poslední chvíli, regulace a úroveň administrativní zátěže neustále stoupá, veškeré dlouhodobé jistoty mizí.

Specifickým rysem pro české právní prostředí je pak nevyzpytatelné rozhodování soudů. Zejména v oblasti obchodního práva je nedořešené znění zákonů nebo jejich výklad a neznámou je často také judikatura. Právní nejistota přináší riziko, že transakce provedená v dobré víře a potvrzená ze strany právníků, auditorů a dalších expertů, může být v budoucnu zpochybněna na základě nového rozsudku či pouze oficiálního výkladu.

Možným řešením právní nejistoty je využití právního prostředí zemí, kde má právo podstatně delší kontinuitu, ve většině soudních sporů je možné opřít se o judikáty a lépe předem odhadnout své šance. Dobrým příkladem takové země je Velká Británie.

Daňová nejistota

Daňové zákony, jejich výklad a praxe úřadů patří k tomu nejsložitějšímu v každodenním podnikání. Mimořádná nejistota začíná již tím, že jsou na poslední chvíli přijímané zákony měnící podnikatelské prostředí. Ať už se jedná o zásadní změny v oblasti DPH nebo opakující se a zpětně rušené úpravy v oblasti daně z příjmů, podnikatelé se buď musejí přizpůsobit, nebo zaplatit pokutu. A s ohledem na to, k jakému datu bývají zásadní změny legislativy přijímány, je většinou na implementaci změn zákonů v podnikání žalostně málo času.

Úroveň daňové nejistoty zvyšují i některé postupy a rozhodovací procesy daňové správy. Rozhodnutí nejsou často zcela jednotná a konzistentní. Rozhodnutí jsou často závislá spíše na praxi konkrétního daňového úřadu než na centralizovaném a čitelném přístupu.

Na rozdíl od Irska, Lucemburska, Nizozemska, Polska a mnoha dalších zemí EU nemůže finanční úřad předem závazně posoudit konkrétní transakce. Zahraniční praxe je, že pokud finanční úřad řešení akceptoval, je tento postup přijímán ostatními složkami daňové správy.

Změna podnikatelského prostředí

Každé odvětví čelí nečekaným tržním výkyvům. K nim se navíc přidávají státní intervence. Příkladem je mimořádná podpora podnikání v oblasti obnovitelných zdrojů energie vystřídaná tažením proti „solárním baronům“. Změnou zákona dochází ke znehodnocení původní investice a vzniklou škodu není na kom vymáhat. Značné škody může způsobit také změna politické situace.

Nemusí jít přitom zdaleka o tak radikální opatření jako současné evropské sankce namířené proti Rusku. Maďarsko se v minulosti rozhodlo zavádět sektorové daně a podobné tendence jsou patrné i v dalších státech. Dostatečná diverzifikace umožňuje alespoň omezit případné škody.

Přínosy mezinárodního holdingu v eliminaci rizik

V omezování dopadů všech výše nastíněných rizik jsou velmi účinným nástrojem mezinárodní holdingové struktury vytvořené s ohledem na konkrétní situaci podnikatele i jeho budoucí plány.

Holdingové řešení umožňuje nastavit informační toky tak, aby z veřejných zdrojů bylo dostupné pouze to, co se vlastník rozhodne uvolnit. Změna majetkových vztahů nebo přeskupení korporátní struktury se může odehrávat o několik úrovní nad českými dceřinými společnostmi, tedy mimo data dostupná z veřejných zdrojů. Při těchto změnách navíc v některých případech nedochází k omezením v podobě zkoumání převodních cen nebo nutnosti vytvářet četné znalecké posudky. Daleko jemněji lze škálovat také informace dostupné zaměstnancům na jednotlivých úrovních.

Mimořádný je přínos mezinárodního holdingu pro omezení právní a daňové nejistoty. Zapojením zahraničního prvku dochází k omezení dopadů českých zákonů a přinejmenším k částečnému vyjmutí některých subjektů či jejich aktivit z jurisdikce českých úřadů. V případě rozsáhlých investic zmařených změnou zákonů může zahraniční společnost spoléhat na mezinárodní smlouvu o ochraně investic.

Zejména v oblasti poskytování služeb, mezinárodním obchodu nebo správě investic je dosažitelné mimořádně rozsáhlé vyjmutí ze státní regulace. Naopak v licencovaných odvětvích je přínos omezený.